Na této stránce naleznete krátký popis obsahu a výsledek výzkumu (závěrečnou výzkumnou zprávu a 7 příloh), který pro MŠMT prováděl Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT v Praze. Výzkum byl realizován pro MŠMT v letech 2022-2023 z programu Technologické agentury ČR (TA ČR) BETA2. Výsledky výzkumu „Evaluace pilotáže středního článku podpory MŠMT“ je pro budoucí projekt IPs Střední článek klíčová především v době rozšiřování a nastavení modelu regionálních týmů středního článku podpory, které v současnosti probíhá do celé ČR.Evaluační výzkum oslovil ředitele základních a mateřských škol a jejich zřizovatele na Semilsku a Svitavsku.Hlavním cílem výzkumu bylo zhodnocení přínosnosti pilotního ověření modelu středního článku podporu na mateřských a základních školách včetně vhodnosti zvoleného modelu ve vztahu k identifikovaným potřebám ředitelů škol. Více viz text níže a přiložené Závěrečná výzkumná zpráva a její Přílohy.
Hlavní cíle výzkumu
Hlavním cílem bylo zhodnocení přínosnosti pilotního ověření modelu středního článku v okresech Svitavy a Semily pro ředitele tamních mateřských a základních škol. Důležité bylo zhodnocení přínosnosti a vhodnosti zvoleného modelu středního článku (aktivit a institucionálního nastavení SČ) ve vztahu k identifikovaným potřebám ředitelů škol (tzn. do jaké míry jednotlivé pilotované SČ MŠMT tyto potřeby ve školách saturují a zda jsou pro jejich saturování vhodně institucionálně nastaveny).
Druhým cílem bylo též zhodnocení přínosu pilotního ověření modelu středního článku v okresech Svitavy a Semily zejména přínosu k poskytování a koordinaci metodické podpory pro zřizovatele veřejných mateřských a základních škol.
Třetím cílem je porovnat přínosnost a vhodnost dalších existujících modelů středního článku v ČR ve vztahu k identifikovaným potřebám ředitelů škol a formulovat doporučení pro nastavení aktivit středního článku MŠMT v současném právním rámci a případně formulovat i doporučení pro změnu institucionálního nastavení tak, aby střední článek MŠMT vyvíjel pro ředitele ve všech okresech ČR přínosné aktivity a byl pro poskytovaní takových aktivit vhodně nastaven. Součástí plnění tohoto cíle byla také identifikace duplicitních aktivit různých středních článků (popřípadě identifikace potřebných, ale neposkytovaných aktivit) a doporučení pro naložení s těmito zjištěními.
Manažerské shrnutí
Pilotáž Středního článku podpory MŠMT ověřovala na dvou územích model podpory primární řídící linky českého vzdělávacího systému v základním a předškolním vzdělávání. Jedná se o linii „stát – ředitel“, tedy stát jako nositel odpovědnosti za celkové výsledky vzdělávání v současném českém vzdělávacím systému, a ředitelé a ředitelky základních a mateřských škol, jakožto nositelé odpovědnosti za výsledky vzdělávání ve svých školách. V pilotovaném modelu byla zahrnuta také související linie podpory státu vůči zřizovatelům těchto škol. Zvolený model Středního článku podpory MŠMT se ukazuje v současné realitě jako funkční a vhodný ve vztahu k vytýčeným cílům a cílovým skupinám, jakkoliv identifikované potřeby škol (a případně i zřizovatelů) jsou ve více ohledech výrazně širší – především v oblastech přímého snižování nepedagogické zátěže a také v podpoře pedagogického vedení, s nímž souvisí i samotné proměny způsobů a forem vzdělávání v jednotlivých školách. Zvolený model je tak vhodný, byť sám o sobě nedostačující, což ovšem předpokládá i sama Strategie vzdělávací politiky ČR, stejně jako MŠMT, kdy střední článek podpory je vnímán jako jeden z nástrojů k dosahování těchto širších cílů Strategie. Rozšíření jeho pilotáže na území celé České republiky je proto logickým a žádoucím krokem, neboť i výsledky v pilotovaných územích jsou velmi pozitivní.
Celkově může evaluační tým konstatovat, že ředitelé a ředitelky škol, stejně jako zřizovatelé, potřebují podporu, kterou nabízel a poskytoval pilotovaný model Středního článku podpory MŠMT a je tedy vhodné tento typ podpory cílovým skupinám v budoucnu poskytovat i na dalších územích ČR.
Z hlediska naplňování cílů SČ MŠMT hodnotí ředitelé a ředitelky nejlépe oblast komunikace (průměrná známka 1,29) a dále podporu vedení škol (průměrná známka 1,39). Naopak nejméně jsou spokojeni s podporou řízení nepedagogických činností (průměrná známka 1,93) a s podporou, kterou SČ MŠMT (zatím) poskytuje zřizovateli (průměrná známka 1,86). Lepší hodnocení se projevuje u škol z menších obcí, přičemž u větších škol je průměrné hodnocení těchto cílů lepší než u škol menších. Ve všech případech je hodnocení naplňování cílů SČ MŠMT o něco lepší v okrese Svitavy než v okrese Semily.
Vedení škol velmi oceňovalo pomoc i v krizových situacích. Nejlépe byla hodnocena podpora v krizi: Covid-19 (průměrná známka 1,24) a začleňování žáků z Ukrajiny (průměrná známka 1,36). Z nekrizových oblastí pak právní servis (průměrná známka 1,33) a právní poradenství (průměrná známka 1,35), dále pak technické otázky (průměrná známka 1,38) a personální poradenství (průměrná známka 1,40). Nejefektivnější byla podle ředitelů podpora zejména pro menší školy, školy z malých obcí a mateřské školy. Při posouzení vlastní zkušenosti a spokojenosti s konkrétní využitou podporou v dílčích tématech (oblastech), bylo o něco horší hodnocení škol z největších obcí a také největších škol. Školy z okresu Svitavy ve všech případech hodnotily oblasti podpory lépe než školy z okresu Semily.
Z pohledu vhodnosti oblastí a typů podpory, které by pilotovaný model Středního článku podpory MŠMT měl poskytovat i do budoucna a na celém území ČR, ředitelky a ředitelé z pilotních regionů preferují přímou podporu školám na území svého působení, jednotný výklad legislativy a jednotný infoservis. O něco nižší, přesto však vysokou důležitost mají oblasti metodické podpory vedení škol a role Středního článku podpory MŠMT jako jednoho prvního přímého kontaktu pro vedení škol, který jim dále pomáhá a podporuje je. Takřka 2/3 vedení škol také doporučují oblast onboardingu nových ředitelů a více jak 1/2 ředitelů by také uvítala podporu při zapojování do inovací ve vzdělání, síťování ředitelů a pomoc s výkazy a matrikami. V zásadě polovina ředitelství také považuje za vhodnou podporu v oblastech psychohygieny a dotačního poradenství. Následuje pomoc s IT systémy a softwary a s nižšími očekáváními poté podpora při realizaci návštěv inspirativních zařízení na území vlastních okresů i mimo ně a kvalifikační studium. Jen asi 1/3 ředitelství očekává přínos podpory při síťování nepedagogických pracovníků a dalších aktérů ve vzdělávání na daném území. Nejslabší očekávání, u pouhé 1/4 ředitelství, se týkají přínosu při podpoře vzájemných hospitací (viz Příloha č. 1, Tabulka 9).
Nejsilněji se ředitelé a ředitelky identifikují s výrokem, že se na SČ MŠMT mohou kdykoliv obrátit se svými problémy (83 %). SČ MŠMT je považován za důvěryhodnou (71 %) a efektivní (69 %) instituci, která je spolehlivým partnerem při získávání informací (66 %) a umí řešit konkrétní problémy (66 %). Naopak nejméně často se ředitelé a ředitelky identifikují s výroky, že jim SČ MŠMT pomáhá zlepšit procesy řízení ve škole (34 %), umožňuje pochopit vzdělávací politiku Strategie 2030+ (43 %) a rozšířit své kompetence v oblasti řízení školy (48 %), což jsou ale z pohledu cílů samotné iniciativy SČ a vzdělávací Strategie ČR důležité cíle, jakkoliv dlouhodobějšího charakteru, než je možné plně hodnotit za dobu doposud realizované pilotáže.
Na základě kvantitativních dat a kvalitativních sond je možné usuzovat, že institucionální nastavení odborného centrálního týmu a místních metodiků propojených s centrální autoritou MŠMT je žádoucí a podporované ze strany ředitelek a ředitelů, a v menší míře také ze strany zřizovatelů.
Pilotované nastavení modelu SČ MŠMT podle respondentů také účinně brání politizaci pracovních kapacit středního článku, tj. pracovníci pod gescí MŠMT se opravdu věnují tomu, čemu mají a nehrozí využívání těchto kapacit pro jiné úkoly (jak by se např. mohlo stávat při ukotvení těchto kapacit v ORP či krajích, na což ostatně upozorňovali, kromě ředitelů, také respondenti zastupující tyto aktéry). Zároveň ale také respondenti napříč cílovými skupinami poukazovali na dosavadní nejasnost pravidel. Především šlo o nejistotu, na koho se obrátit v jednotlivých oblastech podpory a nejasnost pilotovaného institucionálního nastavení v celkovém kontextu aktérů vzdělávací politiky na daném území. Přičemž ale platí, že SČ MŠMT slouží jako první kontakt, který dále pomáhá koordinovat a přesměrovávat na další podpůrné kapacity a aktéry, pokud vedení škol samo neví, kam se obrátit. Je zde tedy možné předpokládat, že s postupnou adaptací v praxi, bude tato obava rozptýlena a již funkční a zažité způsoby práce budou zachovány, stejně jako budou efektivněji podporovány nové.
Z pohledu evaluačního týmu výsledky pilotáže prokazují značný potenciál tohoto nástroje i pro zvyšování efektivity podpory při dosahování vytýčených cílů ve střednědobém a dlouhodobějším horizontu.
Při zkoumání „alternativních modelů“ a iniciativ v Česku i v zahraničí ve vztahu k plnění funkcí a potřeb středního článku ve vzdělávání, dochází evaluační tým k závěru, že v českém kontextu nejsou alternativní modely „ohrožující“ pro potřebnost a způsob fungování pilotovaného modelu středního článku podpory MŠMT. Neohrožují hlavní aktivity a cíle SČ MŠMT v oblasti Středního článku podpory, nedokáží jej zcela nahradit, ale mohou jej doplnit, či vytvořit vhodnou synergii nebo pomoci navýšit kapacity pro uspokojování širších potřeb cílových skupin, než v současné době pilotovaný model SČ MŠMT může uspokojit (např. odbřemenění a přímý výkon některých nepedagogických činností škol, komplexní podpora pedagogického vedení a změna pedagogických procesů ve školách, případně nově vymezená a legislativně ukotvená odpovědnost za výsledky vzdělávání na menších územích než je stát). V současné praxi a právnímu pořádku ČR nejsou v zásadě tyto „alternativní aktivity“ ani duplicitní vůči pilotovanému Střednímu článku podpory MŠMT díky jeho kapacitám, flexibilitě a jeho hlavním cílům a formám intervencí. Zejména české „alternativní modely“ poskytují značný potenciál pro vzájemnou spolupráci a synergický efekt jak na místní úrovni, tak při doplnění či posílení modelu Středního článku podpory MŠMT ve vztahu k potřebám cílových skupin.
Hlavní výstupy z dotazníkového šetření:
Šetření mělo v pilotovaných okresech vysokou návratnost: odpovědělo téměř 73 % ředitelů a 66 % zřizovatelů.
Celkový přínos středního článku MŠMT hodnotí ředitelé MŠ a ZŠ průměrnou školní známkou: 1,2 (Svitavsko) a 1,79 (Semilsko). 68 % ředitelů udělilo známku 1. Rozhodně pozitivně a spíše pozitivně hodnotí střední článek 71 % zřizovatelů.
Z hlavních oblastí ředitelé udělili nejlepší průměrnou známku komunikaci (1,29) a podpoře vedení škol (1,39); naopak zintenzivnit navrhují podporu řízení nepedagogických činností (průměrná známka 1,93) a podporu zřizovateli (průměrná známka 1,86).
Z hlediska dílčích oblastí ředitelé chválí podporu při mimořádných událostech (např. covid či začleňování žáků z Ukrajiny) a právní servis, uvítali by větší podporu ohledně zadávání veřejných zakázek a konzultace v oblasti mzdového a obecného účetnictví i dotačního poradenství.
Zřizovatelé největší přínos středního článku vidí v jednotném kanálu pro školy i pro zřizovatele a ve snížení byrokratické zátěže. Polovina zřizovatelů považuje rozšíření středního článku na území dalších okresů za důležité.
