Výsledky výzkumu „Vytvoření souborů nástrojů určených ke zjišťování potřeb regionálního školství“ včetně doporučení

Cíle a metody výzkumu

Hlavním cílem projektu bylo získat relevantní a věrohodné informace o potřebách škol a školských zařízení v souvislosti s implementací strategických dokumentů, které budou využívat aktéři na národní i regionální úrovni při tvorbě příslušných opatření či evaluacích implementace zejména Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+ a jejího implementačního dokumentu Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR, včetně Dlouhodobých záměrů vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy krajů.

Výzkumný design kombinoval kvantitativní i kvalitativní metodologické přístupy. V rámci projektu byla provedena rozsáhlá sekundární analýza dostupných kvantitativních dat. Dále proběhlo mapování potřeb stakeholderů formou hloubkových rozhovorů. Klíčová byla 3 plošná dotazníková šetření zaměřená na potřeby škol a školských zařízení. Více viz text níže a přiložená Závěrečná výzkumná zpráva a případně její rozpad na 8 dílčích zpráv.

Celkové výslekdy projektu

V rámci projektu bylo dosaženo 4 klíčových výsledků:

1. 3 plošná dotazníková šetření zaměřená na potřeby škol (mateřských škol, základních škol, středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol a základních uměleckých škol) a školských zařízení (středisek volného času, školských poradenských zařízení). Výsledky těchto šetření jsou uvedeny v Závěrečné výzkumné zprávě či v dílčích zprávách za jednotlivé druhy/typy škol a školských zařízení.
2. Interaktivní online aplikace, která zobrazuje výsledky výše uvedených dotazníkových šetření na úrovni krajů (cesta k datům: “ZAČÍT S PRÁZDNOU ANALÝZOU” → “Vybrat ukazatele” → “Vzdělávání” → “Šetření MŠMT o činnostech škol” (viz obrázek níže).
3. Nástroj pro generování reprezentativních výběrových souborů, díky kterému je možné optimalizovat provádění dotazníkových šetření zaměřených na potřeby škol a školských zařízení a snižovat zátěž respondentů. Bližší popis je uveden v Závěrečné výzkumné zprávě.
4. Doporučení pro provádění dotazníkových šetření v gesci MŠMT, která jsou nedílnou součástí Závěrečné výzkumné zprávy.

Obrázek: Cesta k zobrazení dat ze šetření

Klíčová zjištění z dotazníkových šetření

Školy (MŠ, ZŠ, SŠ, konzervatoře, VOŠ)

• Nejvíce limitující pro komplexní rozvoj žáků jsou z pohledu ředitelů a ředitelek škol externí faktory, tedy vliv rodiny a dalších osob v blízkém okolí žáků a vliv sociálních sítí a médií. Jako limitující je spatřována i nedostatečná kapacita specializovaných a podpůrných pozic (např. speciální pedagogové, šk. psychologové a další), nízká motivace samotných žáků a nedostatečné časové kapacity pedagogických pracovníků věnovat se individuálnímu a komplexnímu rozvoji každého žáka. Pro zlepšení situace v oblasti komplexního rozvoje žáka bude podle ředitelů a ředitelek škol nezbytné soustředit se zejména na absenci či nedostatečnou kapacitu školních psychologů, speciálních pedagogů a dalších specializovaných pozic, nedostatečné časové kapacity samotných učitelů (především těch vykonávajících specializované činnosti – např.  výchovní poradci, preventisté a další) a podporu sociálně či jinak znevýhodněných žáků (absence sociálních pedagogů, školní sociální práce atd.). V případě žáků základních škol je důležité zaměřit se mj. i na komunikaci změn s rodičovskou veřejností, která zásadním způsobem ovlivňuje vzdělávací dráhu dětí.
• Problematickými oblastmi pro uchopení v rámci komplexního rozvoje žáků jsou cíle vzdělávání v podobě rozvoje podnikavosti, podpora růstového myšlení žáků, výchovy lídrů a výchovy k dobrovolnictví – tedy oblasti a témata, která v různé podobě vstoupily do českého vzdělávacího systému v posledních dekádách.
• Většina škol projevila zájem o větší propojení se subjekty uměleckého (ZUŠ), zájmového (SVČ) či neformálního vzdělávání.
• Za největší překážky bránící dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků považují ředitelé škol omezené možnosti jak zajistit suplování, chybějící finanční zdroje potřebné pro zajištění účasti na kvalitních vzdělávacích akcích a nedostatek časových kapacit pedagogických pracovníků. V oblasti DVPP je proto zásadní zaměřit se na zpřístupnění vzdělávacích akcí pro všechny zájemce, finanční a místní (geografickou) dostupnost nabízených kurzů a v neposlední řadě i na jejich kvalitu.
• Většina škol je spokojena s úrovní spolupráce se školskými poradenskými zařízeními (ŠPZ, tedy pedagogicko-psychologickými poradnami a speciálně pedagogickými centry), výsledky šetření však poukazují na přetížení ŠPZ. K nejčastěji zmiňovaným podnětům ke zlepšení patří zejména potřeba užší spolupráce s pracovníky ŠPZ (např. formou častější terénní práce), posílení personálních kapacit na straně ŠPZ či navýšení finanční podpory této oblasti. Pro část základních a středních škol je však klíčové především posílení vlastních poradenských personálních kapacit v rámci školního poradenského pracoviště (ŠPP). Další zmiňovanou bariérou spolupráce mezi školami a ŠPZ je tlak zákonných zástupců na ŠPZ ve snaze získat konkrétní závěry vyšetření.

Základní umělecké školy (ZUŠ)

• ZUŠ hodnotí své postavení jako unikátní s jasným zacílením na nadané a mimořádně nadané žáky. Mezi řediteli panuje přesvědčení, že přispívají ke snižování nerovností mezi žáky, což je však v rozporu s jejich sebehodnocením jako elitního prostředí pro vybrané žáky. Problematika vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je v prostředí ZUŠ citlivým tématem, velký prostor pro rozvoj byl identifikován z hlediska podpory žáků ze socio-ekonomicky znevýhodněného prostředí.
• ZUŠ mohou být dle vlastních výpovědí pro řadu běžných škol inspirací v rozvoji estetického cítění, kreativity a tvořivosti či v individuálním přístupu ke vzdělávání a rozvoji potenciálu každého dítěte. Pozornost je však nutné soustředit na ochotu ZUŠ tyto zkušenosti adekvátně zprostředkovat dalším aktérům.

Střediska volného času (SVČ)

• SVČ sama sebe vnímají jako inkluzivní prostředí. SVČ se rovněž považují za velmi úspěšná v rozvoji kreativity a tvořivosti a v důrazu na individualitu dítěte. SVČ hrají významnou roli i ve snižování nerovností mezi žáky a jeví zvýšený zájem o provozování otevřených (nízkoprahových) klubů – 35 % SVČ již otevřené kluby zřizuje a 25 % by je v budoucnu rádo zřizovalo.
• Školy (mateřské, základní a střední) projevují dle výpovědí SVČ zájem o know-how, materiály a pomůcky používané středisky. Spolupráce SVČ se školami však probíháspíše spontánně. Za hlavní překážky bránící většímu rozvoji spolupráce se školami identifikují SVČ nedostatečnou finanční podporu této oblasti a nedostatečné časové kapacity. Bariérou je i nedostatečná politická a společenská podpora této oblasti.
• Nový systém financování zásadně ovlivnil chod 47 % SVČ, dalších 46 % SVČ očekává dopady nového financování na svůj chod v budoucnu. Ředitelé SVČ obecně vyjádřili nespokojenost s reformou a zklamání z nedostatečné komunikace ze strany MŠMT.

Školská poradenská zařízení (ŠPZ)

• Vedení ŠPZ (zahrnující pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra) hodnotí svou spolupráci se školami kladně. Ke zkvalitnění této spolupráce by mohlo podle ŠPZ přispět navýšení personálních a časových kapacit na straně ŠPZ, navýšení finančních prostředků a větší metodická podpora ze strany MŠMT či NPI ČR. Potřebné je i snížení rozsahu povinné administrativy.
• Většina ŠPZ má podle tvrzení vedoucích pracovníků prostor pro realizaci terénní práce (např. organizace hospitací přímo ve třídách). Podle více než poloviny ŠPZ k tomu však nedochází tak často, jak by bylo potřeba. Možnost používat v praxi sofistikovanajší (a náročnější) diagnostické nástroje vyžadující individuální přístup má pouze menšina ŠPZ – většina je limitována nedostatečnými časovými kapacitami.
• Povinnost zajišťovat pozici speciálního pedagoga a psychologa pro základní školy do 179 žáků se týká čtvrtiny ŠPZ, především PPP. Více než tři čtvrtiny těchto zařízení považují reformu zajištění předmětných pozic školního poradenství v malých školách za nedostatečně připravenou.

Komunikace s aktéry ve vzdělávací politice

• Školy i školská zařízení preferují v komunikaci se státními autoritami (MŠMT, NPI ČR, ČŠI) online školení, webináře, tematické semináře a edukační videa (tedy nikoliv materiály ve statické, textové podobě).
• Informace by měly být ze strany MŠMT předávány atraktivní formou. Statické výstupy je nutné převést do interaktivní podoby, která uživateli umožní snadný pohyb mezi tématy.
• V oblasti komunikace je nezbytné dodržovat standardní postupy, tzn. používat stabilní terminologii, komunikovat transparentně a aktivně, poskytovat včasnou a kvalitní podporu se zaměřením na praktickou využitelnost.
• Před samotnou realizací změn je nutné provést vždy komplexní odhad dopadů ve spolupráci se všemi stakeholdery.
• Pro zlepšení úrovně spolupráce mezi MŠMT a dalšími aktéry je esenciální nahlížet na vedení škol, pedagogické i nepedagogické pracovníky jako na partnery v naplňování cílů vzdělávací politiky.

Doporučení pro provádění dotazníkových šetření v gesci MŠMT

Příprava a provádění dotazníkových šetření

1. Respektovat obecné zásady a doporučení v oblasti výběrových šetření a tvorby dotazníků. Aplikovat nejnovější výsledky vědecko-výzkumných projektů zaměřených na tuto oblast. Respektovat související standardy, které jsou v dané oblasti již kodifikovány (např. Kodex ICC/ESOMAR).
2. Eliminovat duplicity mezi jednotlivými šetřeními.
3. Šetření provádět standardizovaným způsobem (tzn. s využitím standardizovaných nástrojů a stabilní metodické podpory).
4. Dotazník zaměřit na homogenní skupinu respondentů (např. pouze ředitelé škol, výchovní poradci apod. tak, aby bylo zřejmé, kdo má dotazník vyplnit).
5. Při přípravě dotazníkového šetření zohlednit zpětnou vazbu od respondentů.
6. Striktně respektovat maximální délku dotazníku.
7. Lhůta pro vyplnění dotazníku by měla činit minimálně 1 týden.
8. Poskytovat respondentům technickou i věcnou podporu (telefonickou, online) v reálném čase.
9. Zvyšovat podíl šetření s dobrovolnou účastí.
10. Zajistit validitu dat porovnáním s daty získanými z jiného zdroje anebo provést triangulaci např. formou porovnání s výsledky šetření mezi jinou relevantní skupinou aktérů. Kde je to možné, využívat moduly pro ředitele, učitele, žáky, rodiče i zřizovatele.

Komunikace a diseminace výsledků

1. Otevřeně a transparentně komunikovat během celého procesu se všemi relevantními aktéry (s respondenty, uživateli výsledků, reprezentacemi těchto subjektů i zřizovateli).
2. Vytvořit klima pro bezpečnou zpětnou vazbu a minimalizovat obavy škol a školských zařízení týkající se zneužití dat či desinterpretace výsledků.
3. Respondenty a ostatní aktéry informovat o výsledcích šetření či výzkumu.
4. Respondenty a ostatní aktéry informovat o využití výsledků šetření či výzkumu v praxi tvůrci cílů a opatření vzdělávací politiky (zejména MŠMT).
5. Sdílet datové výstupy v souladu se současnými trendy v oblasti otevřených dat.

Výsledky výzkumu ke stažení

Celková závěrečná výzkumná zpráva

8 dílčích zpráv